Technologie LED, tedy technologie založená na polovodičové diodě vyzařující světlo, je známa již z šedesátých let 20. století. Původně LED diody vyzařovaly monochromatické světlo (první LED dioda byla červená) a využívaly se především pro indikaci. Důležitým milníkem bylo vynalezení technologicky náročné modré diody, která otevřela cestu k diodě bílé. Dalším milníkem bylo představení vysokovýkonové LED diody, díky čemuž se začalo uvažovat o využití technologie LED pro všeobecné osvětlování.
Vývoj se ještě zrychlil a každým rokem jsou představovány diody, které mají o něco vyšší účinnost (měrný výkon). V současné době se pro všeobecné osvětlování lze setkat s diodami, které mají účinnost cca 100–130 lm/W, což je teoreticky lepší než u žárovek, zářivek i některých výbojek (a technologii je do budoucna připisováno další zvyšování účinnosti). Nicméně technologie LED je stále nová, trpí některými neduhy a není dostatečně prozkoušena praxí. V současné době je předmětem intenzivního zájmu standardizačních a metrologických institutů a organizací zabývajících se testováním kvality.Mimo vysokou účinnost je za hlavní výhodu technologie LED považována dlouhá životnost. V praxi nicméně závisí tento parametr na mnoha okolnostech a odpovědní výrobci neudávají vyšší číslo než 50 tisíc hodin, většinou však mnohem méně (např. 25 tisíc hodin). Mezi další výhody patří rychlý start, technologická možnost stmívání, malé rozměry, možnost různých barevných kombinací, odolnost vůči vibracím, odolnost vůči častému spínání a další. LED diody navíc oproti výbojkám a zářivkám neobsahují rtuť.
Nevýhodou technologie LED je závislost na teplotě, která je zásadní pro návrhy dalšího využití, a nevýhody podobné technologii zářivek: potřeba luminoforu pro bílé světlo a postupný úbytek světelného toku během života.
V uplynulých letech byl zaznamenán první větší rozvoj tzv. LED žárovek, tedy světelných zdrojů LED se závity E14 či E27 vhodných pro nahrazení obyčejných žárovek. Současné příkony jsou 8 W a ve variantě teplého bílého světla odpovídají 40 W obyčejné žárovce. LED žárovky jsou nabízeny obvykle ve variantě E14 ve tvaru svíčkové žárovky nebo E27 ve tvaru obyčejné žárovky. Životnost LED žárovek bývá 25 tisíc hodin. Nevýhodou je vysoká cena, která zatím znemožňuje široké využívání. Segment LED žárovek je nicméně stále velmi nový a je třeba se vyvarovat nespolehlivých výrobců, kteří bez bližších technických detailů udávají velmi dlouhé životnosti či proklamují náhrady žárovek velmi nízkými příkony.

LED Dioda

Zkratka z anglického názvu Light Emiting Diode, v překladu Dioda emitující světlo. Jedná se o polovodičovou součástku, která vyzařuje viditelné světlo v úzkém spektru barev. Používá se v řadě aplikací včetně zdroje efektivního a ekologického osvětlení jak v interiérech, tak i exteriérech. Již dnes si ho dovolujeme označit za Světlo budoucnosti

SMD LED Dioda

Konstrukčně představuje další krok ve vývoji LED technologie, kdy je přímo kontaktovaný elektronický čip, který obsahuje dané optické vlastnosti. SMD LED Dioda v nových typech zdrojů LED osvětlení již plně nahrazuje dříve používané LED diody.

Výkonné LED (Power LED)

LED dioda o výkonu 1W, 2W nebo 3W jsou na tom podobně jako klasické světlo emitující diody.

Rozptyl světla je od 15 - do 120 ° nejčastější konfigurace je 3x1W, 3x2W, 4x1W a 4x2W.

LED světelný tok kolem 100 lumenů na 1W.

LED SMD 3528

Obdélníková dioda SMD 3528 se skládá z jednoho čipu emitujícího světlo. Rozměr čipu je 3,5 x 2,8mm, z toho pramení pojmenování 3528. Příkon 0,08W.

LED SMD 5050

Čtvercová dioda SMD 5050 se skládá ze tří čipů, má rozměr 5 x 5 mm s příkonem 0,24W. Teoreticky je SMD5050 3x jasnější než SMD 3528

LED SMD 5630

Obdéníková dioda o rozměru 56 x 30mm

Čip s příkonem 0.5W. Tento nový model LED čipů má ještě vyšší svítivost než SMD5050 a menší rozměr.

Rozptyl světla 120 ° a velmi vysokou účinnost.

COB LED

Vznikla spojením několika SMD LED čipů do jednoho velkého čipu. Umožňuje vyšší svítivost ze stejné plochy, jako skupina jednotlivých SMD chipů. Nevýhodou COB LED je vyšší provozní teplota a tedy i nutnost lepšího chlazení. Výhodou široký rovnoměrný rozptyl světla.

Příkon (W – watt)

Příkon je fyzikální veličina, která vyjadřuje množství energie spotřebované za jednotku času. Jednotka je Watt [W].

Podle něj poznáte, kolik energie žárovka spotřebuje. Jedna kilowatthodina přitom přijde v roce 2012 přibližně na 4,5 koruny.

Světelný výkon (Lm – lumen)

Světelný tok označuje světelnou energii, kterou světelný zdroj vyzáří za udanou časovou jednotku 1 sekundy. Tato energie je posuzována z hlediska citlivosti lidského oka na různé vlnové délky. Fyzikální jednotka Lumen [Lm].

Základní údaj podle kterého poznáte, kolik světla dokáže žárovka vyprodukovat. U bodovek se používá Cd (candela) intenzita v určitém směru.

Porovnání: klasická 60 W žárovka vydává 700 až 750 lm, 75 W žárovka vydává 950 lm, 100 w pak 1300 až 1400 lm

Rozdíl příkon/výkon

Přikon spotřebice je to, co do spotřebiče musite vložit - ve smyslu energie.

Výkon je to, co dostanete.

Rozdil přikonu a výkonu se nazývá ztráta, podil výkonu a přikonu se nazývá učinnost.

Pokud tedy máte na přistrojy napsáno přikon, je to hodnota (obvykle v kilowatech), kterou spotřebič potřebuje ke svému chodu - tedy hodnota, kterou odebírá ze sítě (a přidavá na váš elektroměr).

Pokud výkon, je to hodnota, kterou spotřebič dokáže využít a přeměnit ve výsledek (at už jakykoliv). Nevyužitelný rozdil je ztráta.

Elektrické Napětí (U)

Teplota světla (K – kelvin)

Přirovnává barvu světla k teplotě rozžhaveného předmětu. Pro odpočinek zvolte 2700 K čili »teplou bílou« a pro práci více než 4000 K čili »studenou bílou«.

Porovnání:klasická žárovka má vždy teplotu 2700 K, svíčka 1200–1500 K, slunce 5000–6000 K

Reprodukce barev (Ra index)

Vyjadřuje, jak světlo ze žárovky mění barvu předmětů, které osvětluje. Přesná shoda je Ra = 100. Čím nižší je Ra, tím více světlo zkresluje barvy.

Porovnání: Běžné úsporky mají Ra 80–85 %. Klasické wolframové mají Ra 100 %

Doba životnosti (v hodinách)

Výzkumem se zjistilo, že běžná domácnost svítí přibližně 3 hodiny denně, tedy cca 1000 hodin za jeden rok.

Pro lepší orientaci se porovnávají životnosti světelných zdrojů za jednotku času - hodinu [h]. Mezi nejčastěji porovnávané typy světelných zdrojů patří klasická Wolframová žárovka, Úsporná žárovka, Halogenová žárovka a LED žárovka. Při současné LED technologii, kdy průměrnou hodnotou životnosti je 50 000 hodin, nemá LED žárovka konkurenci. Běžná Wolframová žárovka s životností 1 000 hodin a Úsporná žárovka se svými 6 000 hodinami, kterým se dále zkracuje udaná životnost i počty nažhavení, nejsou v tomto ohledu konkurenceschopné

Porovnání: Klasické žárovky mají životnost přibližně 1000 až 3000 hodin tedy 1 až 3 roky

Srovnání cen provozu žárovek

Pozn.: Průměrná cena elektřiny v roce 2012 – 4,54 Kč/KWh Zdroj: eSvětlo.cz

Kam se jaká žárovka hodí?

Ložnice, obývák, dětský pokoj

Bílá teplá, warm white (ww) – nažloutlé světlo podobné klasické žárovce, působí útulně. Má barvu 2500 až 2700 kelvinů, Warm White (WW). Svítivost může být nižší už od 250 lumenů (podle počtu žárovek), u čtecích lampiček více než 700 lumenů.

Kuchyň, toaleta, koupelna, chodba

Studená bílá, cool white (cw) – pocitově neutrální barva, okolo 3000–4000 kelvinů. Svítivost okolo 500 lumenů v kuchyni, na chodbě stačí 250 lumenů (podle počtu žárovek)

Pracovna

Studené denní světlo, cool day (cdl) – bílé až namodralé světlo podobné dennímu. Teplota okolo 5000 kelvinů. Svítivost by měla být vyšší než 750 lumenů (podle počtu žárovek)

ROZDÍL MEZI LED RGB OVLADAČI IR A RF

IR LED RGB ovladače

IR je zkratka pro ovladač pracující na bázi infračerveného záření. V podstatě něco jako váš dálkový ovladač od televizoru. Chcete-li pomocí takového ovladače ovládat LED pásek, musíte mířit na čidlo, které se nachází na přijímači a proto musí být toto čidlo umístěno tak, aby bylo viditelné pro ovladač.Tyto ovladače patří mezi starší typy a místy u nich dochází k rušení s jinými ovladači v domácnosti, založenými na infračerveném záření.

Maximální zatížení u těchto typů ovladačů je obvykle 6A, což znamená, že na přijímač nelze zapojit více než 5 metrů RGB pásku se 60 LED/m.

RF LED RGB ovladače

Ovladače s tímto označením pracují na bázi rádiového záření. Přijímače při těchto ovladačích nemusejí být viditelné pro ovladač a tudíž mohou být zcela skryté např. ve skříňce, za stěnou nebo v sádrokartonovém podhledu. Maximální zatížení se pohybuje až do 18A. Snadnou instalaci zajišťují svorky umístěné na přijímačích, díky kterým můžete napojit přímo na přijímač i více LED pásků. Avšak i mezi těmito ovladači je rozdíl. Pracovní frekvence u těchto typů se pohybuje od 434 MHz až po 2,4 GHz.

Starší RF modely (RF3 a RF10)pracují na nižších frekvencích, jejich přijímače mají větší rozměry a vzdálenost, na kterou reagují je maximálně 10 metrů.

RF ovladače nové generace pracují  na frekvenci 2,4GHz, jejich přijímače jsou oproti starším modelům polovičních rozměrů a kontrolovat LED osvětlení můžete ze vzdálenosti až 30 metrů.

Solární panel

je tvořen solárními (fotovoltaickými) články, které mohou být tvořeny polovodičovými nebo organickými prvky, které mění elektromagnetickou energii světla v energii elektrickou. Přímou přeměnou světla na elektrickou energii se dnes zabývá samostatná specializace. Fotoelektrický efekt vysvětluje vznik volných elektrických nosičů dopadem záření. Celkově se daří za pomoci křemíkovýchsolárních panelů přeměnit v elektrickou energii jen asi 17 % energie dopadajícího záření. Při použití organických solárních panelů vyvinutých v Izraeli by měla být účinnost až 25 %.^[1] Teoretická maximální účinnost pro jeden přechod je 34 % (tzv. Shockley-Queisser limit).

Křemíkový solární panel

Solární články jsou tvořeny polovodičovými plátky tenčími než 1 mm. Na spodní straně je plošná průchozí elektroda. Horní elektroda má plošné uspořádání tvaru dlouhých prstů zasahujících do plochy. Tak může světlo na plochu svítit.

Povrch solárního článku je chráněn skleněnou vrstvou sloužící jako antireflexní vrstva. A tak je zabezpečeno, aby co nejvíce světla vniklo do polovodiče. Antireflexní vrstvy se většinou tvoří napařením oxidutitanu. Tím získá článek svůj tmavomodrý vzhled.

Jako polovodičový materiál se používá převážně křemík. Jiné polovodičové materiály, např. arsenid galitý, sulfid kademnatý, tellurid kademnatý, selenidy mědi a india, nebo sulfidy galia, se zatím zkoušejí. Krycí sklo chrání povrch solárních článků i před vlivy prostředí.

Organický solární panel

Novou technologii výroby sluneční energie za pomoci speciální techniky, pomocí fotosyntézy vyvinuli izraelští vědci z Telavivské univerzity.^[1] Novou technologií by měly být geneticky zkonstruované bílkoviny, které mají využívat fotosyntézu k výroběelektrické energie.^[1] Nové články by měly být levnější než současné křemíkové. 1 m² solárního panelu na křemíkové bázi v současné době vyjde na 200 dolarů, zatímco stejná plocha solárního panelu z geneticky zkonstruované bílkoviny (Protein Structure Initiative, PSI) vyjde na 1 dolar.^[1] Větší má být i účinnost, která se má zvýšit z 12-14 % u křemíkových panelů až na 25 %.^[1] Nová technologie je umožněna díky poznatkům z genetického inženýrství a nanotechnologií.

Fotovoltaické fólie

Jiným typem solárních článků jsou takzvané „thin film solar cells“, neboli tenkovrstvé solární články, někdy přezdívaných fotovoltaické fólie. Fotovoltaické fólie se dají nanášet na poměrně velké plochy pomocí technologie, která je principiálně shodná s inkoustovou tiskárnou. Fotovoltaické fólie se dají tisknout v širokých a dlouhých pásech na ohebné podklady. Polovodičová vrstva je široká asi jen jeden mikrometr.